Mše svaté jsou slouženy pravidelně po celý rok v neděli v 10.15 hodin. V poutní sezónu (od 1. května do 21.října) také v neděli ve 14.30 hodin.
Provodovské poutě:
Pouť hasičů - první neděle v květnu
Pouť matek - druhá neděle v květnu
Pouť pracovníků ve zdravotnictví - neděle v květnu/červnu
Hlavní pouť - neděle po slavnosti Panny Marie Sněžné (neděle po 5.8.)
Dušičková pouť - se světelným průvodem na hřbitov na ukončení poutní sezóny - předposlední neděle v říjnu.
Interiér kostela, památkově chráněný, má půvab v jednoduchosti a prostotě. Měří 19 metrů, jeho šířka je 9 metrů a výška 8 metrů. Hlavní oltář Panny Marie v závěru kněžiště s uctívaným poutním provodovským obrazem Panny Marie Kojící, námět v našich zemích ojedinělý, tvoří součást původního zařízení kostela z třetiny osmnáctého století. Na epištolní straně je rokoková kazatelna z šedesátých let osmnáctého století (přístupná ze sakristie). Nad vchodem do sakristie visí obraz Panny Marie Sněžné z roku 1845, zajímavá nalidovělá malba od Miasného z roku 1845. Křížová cesta je od Emila Brendla z roku 1947. Naproti sakristie je boční oltář Božského Srdce Páně z roku 1919, dále jsou zde sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Františka z Assisi, sousoší svaté Anny s Pannou Marií a svaté Terezie od Dítěte Ježíše, v presbytáři sochy svatých Cyrila a Metoděje. Vzadu je umístěna dřevěná socha svatého Floriána a ve výklenku socha Panny Marie Lurdské. Sochu svaté Anny pod kůrem zhotovil František Charvát z Kutné Hory. Socha svaté Terezičky je z roku 1932 od Chrámového družstva v Pelhřimově. Vitráže v oknech zpodobňují svatého Josefa a svatého Jana Nepomuckého. V presbytáři je umístěn formálně zdařilý klasicistní krucifix z konce osmnáctého století, který byl původně umístěn na kruchtě. Varhany mají šest rejstříků. Nechal je postavit v roce 1911 Matěj Strmiska z Uherského Hradiště. Zvon na věži kostela je z roku 1734 (30 kg) s reliéfy svatého Josefa a svatého Václava byl zrekvírován a po válce přivezen z Prahy a je dokladem zvonařské práce z období nastupujícího empírového slohu. Další zvon ve věži (45 kg) s mariánským reliéfem je z roku 1803. V letech 1985 až 1988 proběhla generální oprava kostela, která spočívala mimo jiné v obnově fasády, střech, odvlhčení kostela, rekonstrukci schodiště. Rovněž interiér kostela byl upraven (elektroinstalace, výmalba, úprava liturgického prostoru).
Přehled provodovských duchovních správců
Rok |
Duchovní správce |
Rok |
Duchovní správce |
1752-1759 |
Matěj Severin Straka |
1880-1902 | Ignát Havlíček |
1759-1789 |
Vilém Jan Chromeček |
1902-1903 | Jaroslav Píštecký |
1789-1801 |
Josef Schulz |
1903-1908 |
Josef Karlík |
1801-1802 | Jan Timotheus Bozar |
1908 |
Augustin Moučka |
1802-1805 | Antonín Fabián |
1908-1909 |
František Špička |
1805-1806 | Tomáš Seewald |
1909 |
Adolf Bayer |
1806-1810 | František Groeger |
1910-1923 |
Václav Strmiska |
1810-1817 | Jan Anselm Theiner |
1923-1940 |
Antonín Steiner |
1817-1818 | Jakub Neděla |
1940-1944 |
Josef Kučera |
1818-1842 | Tomáš Heger |
1944-1983 |
|
1842-1847 | Jan Ambroz |
1983-1984 |
|
1848-1856 | Jan Berger |
1984-1988 |
|
1856 | František Černoch |
1988-1992 |
Zdeněk Zlámal |
1856-1875 | Jan Spina |
1992-1997 |
Bohumil Vícha |
1875-1876 | Josef Bureš |
1997-2017 |
Lubomír Vaďura |
1876-1879 | Karel Ambroz |
2017-2023 |
|
1879-1880 | Jan Berger | 2023- | Martin Mališka |