Poutní kostel, který je zasvěcený Panně Marii Sněžné, je „osvícené místo“ během celého roku navštěvované mnoha poutníky. Kostel byl postaven v roce 1750 na základě uzdravení majitele luhačovického panství hraběte Serenyi díky vodě ze studánky. Vzhledem k této skutečnosti se stal kostel poutním místem, kde se sjížděli lidé z širokého okolí. Poutní kostel se pro různá uzdravení dostal do podvědomí daleko za hranice zlínského regionu.
Farní kostel v barokního stylu je kulturní památkou zapsanou v ÚSKP pod registračním číslem 2056. Interiér kostela je prostý. Nad oltářem je zavěšen uctívaný obraz Panny Marie kojící, námět v našich zemích velmi ojedinělý. Nad sakristií visí obraz Panny Marie Sněžné. Křížová cesta pochází od Emila Brendla (z r. 1947), naproti sakristie je boční oltář Božského Srdce Páně (z r. 1919). Ke vstupu do kostela vede 52 schodů. V blízkosti stojí kaplička s pramenem vyvěrajícím pod hlavním oltářem, v lese nedaleko kostela se nachází kulturní památka 14 zastavení křížové cesty s kaplí. Bývaly zde i lázně, které však zanikly již v 19. století. Kostel Panny Marie Sněžné je významným poutním místem, které navštěvují v průběhu celého roku místní i přespolní poutníci. Farnost Provodov se díky zájmu veřejnosti zapojila do projektu "Otevřené brány", kde se snaží přiblížit široké veřejnosti význam poutního místa.
V roce 2019 začal proces intenzivního pozorování trhlin nad klenbami oken a především 15 cm trhliny na západní straně obvodové stěny kostela. Po odborné konzultaci s několika odborníky v průběhu tří let se farnost domluvila s projektantem Ing. Martinem Janečkem, zástupci Národního památkového ústavu, Památkového odboru města Zlína na vypracování projektové dokumentace, která řeší statické zajištění poutního kostela ve dvou etapách. První etapa spočívá v statickém zajištění kostela pomocí lan tažená po obvodu kostela. Technologie spínání lany se u nás používá zhruba od 80. let minulého století. Postupně jí bylo nahrazeno stahování ocelí. Jejich velkou předností je dokonalá ochrana proti korozi. Lana jsou obalena ve vazelíně a uložena v PE obalu. Dalším velkým kladem je přesné napínání. Napínací sílu navrhuje statik v PD. Napínání se provádí hydraulicky s přesným měřením tahu. Účelem není objekt stahovat velkou silou, ale pouze stabilizovat, aby se zabránilo vzniku nových poruch. Práce spočívají ve vysekání drážek ve zdivu – jejich rozměr stanoví statik v projektu. Konce lan jsou na rozích ukotveny do ocelových roznášecích ploten pomocí kotevních čelistí. Rohy jsou provrtány, aby nedošlo k jejich zeslabení rohovou plotnou – tato není tedy na rohu, ale až za ním. Tah tak směřuje do zdiva. Napínání se provádí postupně s tím, že kotvy jsou pečlivě sledovány. Po úpravě konečného tahu jsou drážky i kotevní plotny zazděny a povrch zednicky zapraven. Technologie spínání lany je spolehlivá metoda stabilizace objektů všeho druhu.
Náklady na tuto akci dosáhly výše Kč 699 882,40 Kč. Na financování farnost získala dotaci z Ministerstva kultury z programu „Havarijní fond“, dotaci Zlínského kraje z programu „ KUL-03/24“, příspěvek Obce Provodov a dary provodovských farníků a poutníků z širokého okolí.
Všem dárcům děkujeme a děkuje i těm, kdo se přičinili při stavbě a demontáži lešení nebo jiných činností.
Ta děkanátu Vizovice Petr Červenka
